Zdaleka ne každý má dobrou představu o tom, jak vypadá
práce knihovníka. Již mnohokrát jsem se od různých lidí dozvěděl, že
„… číst si v pracovní době a sem tam někomu půjčit s nedbalostí sobě
vlastní nějakou knihu musí být naprostá POHODA!…“ A ještě za to brát ne sice obrovské, ale přece jen nějaké peníze
– no, není to IN? Naštěstí doby se mění, jak zpívá Bob Dylan ve své známé písni
(The Times They Are A-Changin’)… To potvrzuje mj. tato zkušenost – již v 7.39
hod. se do knihovny dobývala sympatická (zřejmě) studentka… (A to si určitě
dveře nespletla…) Nicméně výše uvedená NEPRAVDA mě přivedla k myšlence
naznačit širší veřejnosti, jak práce v knihovně může vypadat a jak široký
má záběr.
Začnu ale negativně (stalo se nedávno): přicházím do
zaměstnání a polívá mě studený pot – u zábradlí před hlavním vchodem do
knihovny vyřezaný a ukradený plech! A to jsme zrovna včera s kolegyněmi
probírali, jak zlepšit vnitřní i venkovní prostředí knihovny, jak našim
čtenářům (uživatelům) umožnit to a ono… A hladina adrenalinu v mé krvi
povážlivě poskočila – opět nějaký lump, který o poslání knihovny nemá ani
ponětí, jehož – dle mého názoru – nepřijatelné jednání způsobuje, že nejenže si
v pracovní době „nemohu číst a sem tam něco půjčit“, ale musím jít ohlásit
věc na Policii ČR a domáhat se na našem ekonomovi, aby objednal a zaplatil
opravu! A výsledek? Policejní
vyšetřování pachatele nenašlo a za měsíc je i druhá půlka plechu fuč. (Tím pádem
i veřejné peníze, které by se daly věnovat na něco smysluplnějšího, než je oprava zábradlí poničeného kvůli krádeži plechu, který – odevzdaný v noční sběrně – má hodnotu asi 18 Kč… Ale oprava přijde na mnohem, mnohem více…) Pro mne jen
další potvrzení dnešní podivné situace ve společnosti…
Nicméně – a naštěstí – výše uvedené není typický příklad práce knihovníka. A o tom pozitivnějším určitě napíši příště!
Začnu ale negativně (stalo se nedávno): přicházím do
zaměstnání a polívá mě studený pot – u zábradlí před hlavním vchodem do
knihovny vyřezaný a ukradený plech! A to jsme zrovna včera s kolegyněmi
probírali, jak zlepšit vnitřní i venkovní prostředí knihovny, jak našim
čtenářům (uživatelům) umožnit to a ono… A hladina adrenalinu v mé krvi
povážlivě poskočila – opět nějaký lump, který o poslání knihovny nemá ani
ponětí, jehož – dle mého názoru – nepřijatelné jednání způsobuje, že nejenže si
v pracovní době „nemohu číst a sem tam něco půjčit“, ale musím jít ohlásit
věc na Policii ČR a domáhat se na našem ekonomovi, aby objednal a zaplatil
opravu! A výsledek? Policejní
vyšetřování pachatele nenašlo a za měsíc je i druhá půlka plechu fuč. (Tím pádem
i veřejné peníze, které by se daly věnovat na něco smysluplnějšího, než je oprava zábradlí poničeného kvůli krádeži plechu, který – odevzdaný v noční sběrně – má hodnotu asi 18 Kč… Ale oprava přijde na mnohem, mnohem více…) Pro mne jen
další potvrzení dnešní podivné situace ve společnosti…Nicméně – a naštěstí – výše uvedené není typický příklad práce knihovníka. A o tom pozitivnějším určitě napíši příště!
Text a foto PhDr. Miroslav Bünter
Žádné komentáře:
Okomentovat